Nadpis článku Další novinky
matky

Zkušenosti rodičů dětí s kochleárním implantátem

20.10.2016

Zkušenosti paní Radové, maminky dvacetiletého syna, kterému byl KI voperován v sedmi letech, a zástupkyně nadačního fondu Prolomené ticho paní Štefkové.

V úvodu setkání paní Radová stručně a výstižně pohovořila o systému fungování KI, o možných pooperačních a technických komplikacích (např. zanesení mikrofonu prachem a nečistotami, únava materiálu drátků atp.). Dále se paní Radová zmínila o institucích, které jsou rodičům dětí v procesu přípravy implantace, její samotné realizace i v rámci pooperační péče k dispozici (Nadační fond Prolomené ticho, Sdružení uživatelů kochleárních implantátů SUKI, Centrum kochleárních implantací u dětí CKID). Přítomní rodiče dětí, které již KI mají, ocenili zejména SUKI za okamžitou podporu celé rodiny po operaci dítěte.

Paní Radová se v závěru své promluvy svěřila přítomným s vlastní zkušeností s KI svého syna. Na slova paní Radové navázali další rodiče se svými vlastními zkušenostmi a rozproudila se živá diskuse, kterou občas mile v zápalu hry rušily přítomné děti.

S příběhem vlastního života se svěřila maminka tříletého chlapce, kterému byl KI voperován ve věku sedmnáct měsíců. Maminka vyprávěla o tom, že syn s přiděleným kapesním sluchadlem na žádné zvuky nereagoval, bylo přistoupeno k operaci a již šest měsíců po nastavení zavedeného implantátu byl patrný jeho velký přínos. V současné době, rok po provedené implantaci, chlapec zvuky řeči rozlišuje a potýká se se slovy, která podobně znějí (např. fouká - kouká), což je skutečnost, na kterou upozornili i další přítomní rodiče jako na přirozenou součást procesu, ve kterém se dítě po implantaci učí slyšet. Maminka se shodla s paní Radovou v tom, že pro děti s KI je obtížné v místnosti, ve které mluví víc lidí najednou, poznat, odkud a kdo na ně volá. Přestože je na stupnici úspěšnosti využívání KI nejvýše postavena schopnost telefonovat, paní Radová poznamenala, že lidé s KI mnohdy bez problémů telefonují, ale je pro ně nejtěžší rozpoznat směr a zvuky řeči na pozadí hluku.


Na vyprávění maminky navázali rodiče dotazy, které souvisely s praktickými otázkami používání KI například při sportu (při lyžování nebo při jízdě na kole může mít dítě na hlavě helmu, je pravděpodobné, že v tu dobu bude zvuky řeči vnímat hůř, ale úplně ve stejné situaci je slyšící, pokud lyžuje s helmou na hlavě), je-li vhodné nebo naopak nevhodné používat v komunikaci s dítětem před implantací i v rámci rehabilitace po implantaci znaky znakového jazyka (maminka tříletého chlapce odpovídala, že se prostřednictvím znaků znakového jazyka se synem před implantací bez problémů domluvila, a proto nebyl vývoj myšlení jejího syna nijak opožděn, protože měli v rodině nástroj komunikace; znakový jazyk používají i nyní, pokud mají nějaký problém se domluvit, anebo pokud nemá syn implantát v provozu, což je například při technických problémech nebo ve vaně či v bazénu; všichni ostatní přítomní rodiče dětí s KI na otázku odpovídali tak, že znaky znakového jazyka nepoužívali a nepoužívají, ale že je pravda, že pokud zrovna implantát nefunguje, anebo ho jejich dítě nemá v danou chvíli zapojený, mohou nastat problémy v komunikaci). Další dotaz byl směřován na vnímání jemných zvuků a rodiče dětí s KI uvedli, že jejich děti velmi jemné zvuky, jako je například kapání vodovodního kohoutku nebo pípnutí zapnuté videokamery, slyší, což je dáno i tím, že dnešní kochleárně implantační systémy jsou dokonalejší než jeho předchozí typy a dovedou slyšení takto jemných zvuků zprostředkovat. Rodiče uvedli i to, že jizva se na dětské hlavě chová jako jizva na jakémkoli jiném místě, to znamená, že není po určité době hojení bolestivá. Rodiče byli zvědavi i na to, zda lze spolu s KI na jednom uchu současně užívat sluchadlo na uchu druhém. Přítomné maminky dětí s KI tuto možnost nevylučovaly, jsou děti, které sluchadlo spolu s implantátem používají. Speciální pedagog - logoped Dagmar Herrmannová toto doporučuje zejména dětem s kombinovaným postižením. Kombinace sluchadla a KI je výhodná pro prostorové slyšení, orientaci v prostoru a pro lepší udržení stability těla.


Na diskusi navázaly další dvě maminky dětí s KI, jejichž děti byly jako neslyšící diagnostikovány brzy po narození. Oběma dětem byla sluchadla přidělena foniatrem kolem půl roku věku, ale nepřinášela dětem žádný užitek. Holčičce byl KI voperován ve věku devatenáct měsíců. Maminka uvedla, že do té doby byla dcera spíš agresivnější, nebyla ochotná půjčovat hračky. Po šesti měsících od nastavení KI začala dcera reagovat na štěkot psa, na bouchnutí dveří a její agresivnější projevy se samy od sebe ztlumily. Dnes tato malá slečna navštěvuje běžnou mateřskou školu, spolu s maminkou se rozhlížejí po nějaké prima základní škole, do které by měla malá slečna nastoupit. Maminka mluvila o tom, že její dcera skoro neumí odezírat, a proto se na KI, na rozumění řeči sluchem, skutečně maximálně spoléhá. Chlapec byl implantován ve dvou letech a řeč začal sluchem vnímat asi tři měsíce po nastavení KI. I tato maminka uváděla, že byl její syn před implantací vzteklý až agresivní, ale po operaci nastalo velmi rychle zklidnění. Dnes je chlapec sedmiletý, navštěvuje běžnou mateřskou školu a od září bude chodit do běžné základní školy.

 

Autor: red

Foto: Shutterstock

inzerce
Úvodník

Vážení rodiče, milí kolegové, vážení čtenáři,

ve své praxi se stále častěji setkáváme s rodiči předčasně narozených dětí, kteří ve své náročné situaci mohou zažívat, mimo jiné, i stres a bolest z informace, že jejich dítě má špatný sluch. Období, kdy je sluch dítěte diagnostikován, může být různě dlouhé a může mít velmi odlišný průběh.Od prvotních velmi špatných výsledků z vyšetření až po pozitivní informaci, že sluch dítěte je zcela v pořádku nebo jde jen o lehčí sluchovou vadu, ale i potvrzení přítomnosti sluchové vady, kterou je třeba kompenzovat. Sdělená informace dává rodičům možnost reagovat, něco dělat, něco zajistit, něco svému dítěti dát, třeba to, že mu přizpůsobí svůj komunikační projev. Dlouhodobě hledáme cesty, jak rodičům prožívání prvotní nejistoty usnadnit, jak rodinu v náročném období podpořit. Jednou z cest je předání dostatečného množství informací od lékařů, dalších odborníků i od rodičů s podobnými zkušenostmi. Odborný magazín Dětský sluch a informační portál www.idetskyluch.cz  přinášejí rodičům, ty nejpodstatnější a nejaktuálnější informace, týkající se sluchového postižení a jeho kompenzace, představují dostupné služby, rady odborníků či kontakty na ověřené lékaře. Věříme, že náš odborný magazín přispěje k lepší orientaci v problematice a napomůže rodičům, aby si mohli své děťátko užívat, bez negativních projevů jeho postižení.



Mgr. Jana Fenclová
ředitelka CDS Tamtam o.p.s.

Sociální sítě

Zůstaňte se námi v kontaktu díky našim sociálním sítím! Inspirujte se, ptejte se odborníků!

Facebook
Nejnovější trendy a aktuality
YouTube kanál
Zajímavé reportáže a rozhovory
Partneři
Partneři-1 Partneři-2 Partneři-3 Partneři-4 cez 4 malý sirda
inzerce
Copyright © 2015-2017 Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. se sídlem Hábova 1571/22, 155 00 Praha 5 – Stodůlky IČ: 00499811. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s., zakázáno.