Nadpis článku Další novinky
nosenisluchadel8

MALÉ DÍTĚ A SLUCHADla

24.9.2018

Zkušenosti a tipy na nošení a údržbu sluchadel.

Pro naprostou většinu rodičů znamená zjištění diagnózy ztráty sluchu u jejich dítěte první zkušenost se sluchadly. Možná někdy viděli nějaké sluchadlo u staršího člověka v rodině, mají představu, jak vypadá, a pamatují si, že ho dědeček nerad nosil a že mu často divně pískalo. Nemají ale žádnou představu, jak rychle si jejich miminko nebo batole na sluchadla zvykne, co to bude obnášet a s jakými potížemi se mohou potkat.

 

Zvykání na sluchadla

Zcela nejdůležitější faktor, určující rychlost adaptace dítěte na sluchadla, je motivace rodičů. Pokud rozumí tomu, proč jejich dítě musí sluchadla nosit a pokud jsou s tím vnitřně vyrovnáni, bude zpráva, kterou každý den při jejich nasazování dítěti vyšlou, zcela jednoznačná a i pro malé dítě srozumitelná: Tady máš „ouška“, která ti pomohou dobře slyšet a začít povídat, nebo která musíme nejméně půl roku zkoušet, abychom si byli jisti, že budeš potřebovat spíše kochleární implantát.

V tomto ohledu mají nejjednodušší situaci rodiče dětí se střední nebo těžkou nedoslýchavostí, u kterých bývá obvykle efekt sluchadel velmi rychle viditelný. Děti během několika dnů až týdnů doslova „rozkvetou“ a novou pomůcku si proto velmi rychle oblíbí. Pokud má dítě podle objektivního vyšetření velmi těžkou ztrátu sluchu, je někdy pro rodiče obtížné najít motivaci pro nošení sluchadel, u kterých nepředpokládají, že jejich dítěti opravdu pomohou. Pokud jim tuto zprávu spolu s předáním sluchadel řekne i ošetřující foniatr, je situace o to těžší. Přesto i v tomto případě je užívání sluchadel velmi důležité. Někdy se nakonec zjistí, že sluch dítěte je ve skutečnosti lepší, než se podle vyšetření předpokládalo, a že mu budou sluchadla pro rozvoj mluvené řeči stačit. Užívání sluchadel je přínosné i v situaci, kdy se již ví, že dítě směřuje ke kochleární implantaci. Nošení mu zajistí alespoň minimální sluchové vjemy, které se později zúročí při poslechu s implantátem. A dítě také navyknou na to, že nosí něco na ouškách.

Další skupinou dětí, jejichž rodiče mohou mít zprvu se sluchadly obtíže, jsou děti s lehčími ztrátami, které slyší a reagují na mluvenou řeč i bez nich. Foniatr sluchadla při prvním nastavení zpravidla zesílí jen trochu, a tím není jejich efekt na první pohled znát. U takto nastavených sluchadel někdy rodičům doporučujeme, aby si vložením sluchadla do svého ucha či pomocí stetoklipu poslechli, jak zesilují velmi tiché zvuky jako je šepot nebo zpěv ptáků. Mohou tak sami zažít, že zejména zesílení slabých zvuků u lehkých vad je velmi přínosné.

Nejste si jisti, na jak dlouho máte dítěti sluchadla v prvním období dávat? Na to neexistuje zcela univerzální odpověď. Obecně by si dítě mělo během několika málo dní, maximálně týdnů, přivyknout na jejich celodenní nošení. Doporučujeme vám, abyste vždy dítě předem upozornili, že mu budete sluchadla nasazovat, nebo že mu je chcete vyndat. První den je dobré nasadit sluchadla v co největším klidu a doma, v tichém prostředí, bez většího hluku v místnosti. Jemným hlasem pak dítě oslovte, nebo mu krátce zazpívejte. Usmívejte se na něj a ukažte prstem, že má na ouškách sluchadla a že z toho máte radost. Zabavte je jeho oblíbenou činností. Pokud se dítě tváří spokojeně, nebojte se vyrazit na procházku. Sledujte, zda a na jaké zvuky reaguje. Pokud si všimnete nějaké negativní reakce, zaznamenejte si ji a sdělte ji při příští návštěvě foniatrovi. Některé děti sluchadla akceptují velmi rychle, pak není žádný důvod jim je nedávat celodenně hned.

Malé děti ale také zjistí, že vyndáním sluchadla spolehlivě přivolají mámu nebo tátu, a získají si tak jejich pozornost. Z vašeho výrazu musí být proto jasné, že si přejete, aby dítě mělo sluchadla na ouškách a že se vám nelíbí, když si je bezdůvodně vyndá. Pokud si však dítě opakovaně a úporně sluchadla sundává, můžete zkusit jedno sluchadlo na chvilku vypnout a sledovat chování dítěte. Když si sluchadlo přestane vyndávat, znamená to, že mu není příjemný nový vjem. Pak je třeba se o jeho nastavení poradit s foniatrem. Pokud si dítě chce sluchadlo sundat i když je vypnuté, je pravděpodobné, že mu není příjemná tvarovka. Může ho, i když to není na první pohled vidět, tlačit. Poznáme to tak, že si jedno sluchadlo sundává mnohem častěji než druhé. Pak nezbývá, než udělat nový otisk a nechat vyrobit tvarovku novou. Sluchadla se obvykle sundávají na polední spaní a samozřejmě pak při koupání a v noci. Pokud ale malé miminko nebo batole někdy přes den usne se sluchadly a pokud nepískají, nic se neděje.

Tvarovky

Asi nejkritičtějším bodem nošení sluchadel u malých dětí s těžší vadou sluchu jsou tvarovky. Bývají z měkkého materiálu, ale u některých velmi malých dětí nejsou laboratoře schopné tvarovku z měkkého materiálu vůbec vyrobit, protože zvukovod je tak úzký, že do měkké hmoty nemohou vyvrtat dostatečně velký otvor pro hadičku. V takovém případě bývá někdy první tvarovka dítěte vyrobena z tvrdé hmoty. Obecně by ale malé dítě mělo, pokud je to možné, mít tvarovku měkkou, už jen kvůli situacím, kdyby se do ouška udeřilo, nebo na něj spadlo.

Pokud tvarovka ve zvukovodu netěsní dokonale a pokud je třeba ji více zesílit, mohou sluchadla pískat. Tento zvuk je slyšitelný zvenku. Pískání je intenzivnější, pokud si dítě položí ouško na podložku, má na hlavě čepičku, nebo se přitulí k dospělému. Někdy stačí tvarovku jemně zatlačit prstem hlouběji do zvukovodu. Pokud to nepomůže, je opět třeba nechat u foniatra udělat nový otisk a vyrobit novou tvarovku. Důvodem, proč tvarovka v uchu optimálně nesedí, může být to, že ouško dítěte povyrostlo. Jindy se nepovede perfektní otisk hned na začátku. V takovém případě je možné tvarovku nějakou dobu po přidělení reklamovat nebo požádat ošetřujícího foniatra o výjimku pro pojišťovnu.

Pískání sluchadla dětem obvykle nevadí, protože je často ani neslyší. Na druhou stranu, pokud sluchadlo téměř konstantně píská, nemůže dítě slyšet důležité zvuky z okolí, tedy ani naši řeč. V takové situaci doporučujeme mu sluchadlo nedávat a co nejrychleji vyřešit problém s tvarovkou. Většina laboratoří je schopna tvarovku vyrobit během několika málo dní. Podle naší zkušenosti vzniká zejména na mimopražských foniatrických ambulancích největší zdržení balením a zasíláním otisku zvukovodu do laboratoře. Rodiče se mohou telefonicky domluvit přímo s konkrétní laboratoří, požádat o přednostní výrobu tvarovky s tím, že jde o sluchadlo pro malé dítě, a otisk tam po dohodě s lékařem zaslat či osobně doručit, a případně si ho i vyzvednout.

Tvarovku (odpojenou od sluchadla) je třeba čas od času umýt v teplé vodě mýdlem a nechat přes noc na vzduchu vyschnout. Na vyčištění lze použít i speciální čistící tablety. Někteří rodiče tvarovku myjí jen tehdy, když je znečištěná, jiní to dělají preventivně téměř každý den.

Hadičky

Hadička přenáší zvuk ze sluchadla do tvarovky. Je vyrobena z měkkého materiálu podobného silikonu. Aby byl přenos zvuku kvalitní, neměla by být hadička ztvrdlá ani zalomená do ostrého úhlu. Do jejího ústí se často dostane trocha ušního mazu. Je proto potřeba hadičky pravidelně při nasazení nebo vyndání sluchadla zkontrolovat a případný maz odstranit například párátkem.

Zvukovod se přirozeně potí. Slyšící to nepoznají, protože jejich zvukovod větrá. U uživatelů sluchadel však pot zkondenzuje v ohybu hadičky jako viditelná kapka vody. Zvuk se tak bude přenášet buď nedostatečně, nebo vůbec. Pak je třeba hadičku opatrně sundat z háčku sluchadla a nechat přes noc na vzduchu vyschnout. Někteří rodiče používají i speciální vysoušečky. Pokud se dítěti zvukovod hodně potí a ohyb hadičky bývá zarosený často, doporučujeme pořídit si speciální hadičky z polopropustného materiálu, který umožňuje průběžné odpařování vlhkosti. Chrání tak před nadměrnou vlhkostí i elektroniku sluchadla. Tyto hadičky však podle našich informací zatím na českém trhu nejsou dostupné a je třeba je objednat v cizině.

Polopropustná hadička

Konec hadičky musí být pevně vlepený do ústí tvarovky. Pokud tomu tak není či dojde k jejímu uvolnění (což je po určité době běžné), je nejlepší hadičku vyměnit a vlepit do tvarovky novou. Nicméně ne všechny foniatrické ambulance jsou ochotny uvolněnou hadičku vyměnit a přilepit. Tento úkon přitom trvá jen chvíli. Rodiče pak mají dvě možnosti: zaslat tvarovku do specializované laboratoře (což ovšem může trvat až několik týdnů), nebo si pořídit náhradní hadičky domů a naučit se je do tvarovky vlepovat. Většina rodičů z důvodů časových i finančních volí druhou variantu. Cena jedné hadičky se pohybuje kolem 15Kč a lze ji koupit v jakékoli firmě nabízející sluchadla. Pokud s tím ještě nemáte zkušenost, můžete zkusit postupovat například podle návodů, které se dají najít na videokanálu YouTube při zadání klíčových slov v angličtině.

Baterie

Foniatr vás bude při předávání sluchadla informovat o tom, jaký typ (velikost) baterie do sluchadla patří. Vy si pak několik balení zakoupíte do zásoby, ideální je uskladnění na suchém chladnějším místě.

Baterie se aktivuje sejmutím samolepky, od té doby začíná pracovat. Aktivace trvá 1-3 minuty, než se baterie dostane na svou plnou kapacitu.

Jakmile začne vaše dítě nosit sluchadla celodenně, získáte během krátké doby odhad, na jak dlouho zhruba baterie vydrží. Může to být ovšem pro každé sluchadlo a také pro různá balení a typy baterií odlišné. Proto nedoporučujeme vyměňovat baterie preventivně (například po jednom týdnu užívání), ale při každém vyndání sluchadla z ouška dítěte zkontrolovat, zda není vybitá. Nejjednodušeji tak, že zapnuté sluchadlo uzavřete do obou dlaní a posloucháte, zda píská. Je vždy lepší kontrolovat funkčnost sluchadla bezprostředně po vyjmutí z ucha. Pokud byste to udělali ráno, může se baterie přes noc trochu „vzpamatovat“ a sluchadlo bude pískat, ačkoli se pak během krátké chvilky po zapnutí vybije. Dítě by pak mohlo strávit větší část dne s nefunkčním sluchadlem. V průběhu dne můžete funkčnost baterie ověřit tak, že na chviličku zakryjete ucho dítěte i se sluchadlem dlaní a posloucháte, zda bude pískat. Pokud píská, je vše v pořádku.

Pokud se vám stává, že baterie, které jste zakoupili, se velmi rychle vybíjí, nebo dokonce téměř vůbec nevydrží, zvolte příště jiného výrobce nebo prodejce. Stává se to však jen výjimečně.

Baterie - ilustrační obr.

Upevnění a ochrana sluchadel

Problém s upevněním sluchadla za ucho dítěte bývá zejména u miminek, která převážně leží nebo se překulují. Sluchadlo se pak často dostane do kontaktu s podložkou a snadno vypadne. Způsobů upevnění je několik. Lze používat například gumičky Hucki, které drží sluchadlo lépe na správném místě za boltcem.

Upevnění gumičkou

Jejich nevýhodou může být složitější manipulace při nasazování, a pak také fakt, že pokud si dítě samo chce sluchadlo sundat, udělá to i s gumičkou Hucki.

Další možností je nějaký typ oboustranné lepicí pásky, která sluchadlo přilepí za ucho. Rodiče používají oboustrannou pásku určenou pro nošení paruk, nebo typ samolepek určený přímo pro sluchadla.

V období zvykání na sluchadla se u miminek často používají různé druhy plátěných či háčkovaných čepiček a čelenek, které znesnadní dítěti přístup ke sluchadlu. Jakmile si však dítě na nošení sluchadel zvykne a přestane je vnímat jako cizorodý předmět, obvykle již nejsou potřeba.

Na trhu jsou k dispozici také různé druhy klipsů. Jejich účelem však primárně není upevnit sluchadlo za ouškem dítěte, ale zabránit jeho náhodné ztrátě v případě, kdy dítěti sluchadlo spadne nebo si ho samo sundá.

Upevnění klipy

Některé děti se extrémně potí, nebo intenzivně sportují. Pro ty mohou být užitečné goretexové nepromokavé návleky na sluchadla. Existuje i dostupná varianta, která spojuje ochranu před vlhkostí s upevněním pomocí klipu.

Návleky na sluchadla

 

 

Pro kvalitní kompenzaci sluchu malého dítěte je celodenní užívání kvalitních a dobře nastavených funkčních sluchadel zcela zásadní. Věnujte proto společně se svým foniatrem maximální péči výběru značky a typu sluchadla, společně dolaďujte jejich nastavení a průběžně zajišťujte, aby sluchadla byla plně funkční a aby je dítě celodenně nosilo. O radu a pomoc můžete požádat také pracovníky Centra pro dětský sluch Tamtam.

 

Připravila: Iva Jungwirthová

Autorka je poradkyní Rané péče Čechy Centra pro dětský sluch Tamtam

Foto: SHUTTERSTOCK, www.westone.com, www.auris-audio.cz, www.vendsy.cz

 

inzerce
Úvodník

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

je všeobecně známo, že včasná diagnostika je základním předpokladem pro úspěšnou kompenzaci a rehabilitaci sluchové vady a předurčuje tak celkový vývoj dítěte. Proč se tedy stále setkáváme s příběhy rodičů, kteří museli v dlouhém a složitém období, plném nejistoty, pátrat po tom, co vlastně ve vývoji jejich dítěte není v pořádku? Je nutné, aby do života rodičů zasahovaly i tyto pocity? „Těžko se srovnávám hlavně s tím, že jsme na vadu sluchu přišli tak pozdě.Přemýšlím, kolik křivd jsme na něm napáchali, když jsme si mysleli, že zlobí, že neposlouchá, přitom dnes už vím, že kolikrát neslyšel, nerozuměl, nevěděl, co jsme po něm chtěli. S tím se mi těžko smiřuje,“ vysvětluje jedna z maminek, které se redakci časopisu Dětský sluch svěřily se svou složitou rodičovskou zkušeností. Třetí letošní číslo tištěného magazínu Dětský sluch, které vyšlo v polovině září, jsme věnovali právě včasné diagnostice. Část textů z tohoto vydání budeme postupně publikovat i zde na portálu.

Zkušenosti ze zahraničí prokazatelně dokládají efektivitu funkčních národních screeningových systémů v jiných zemích, že i naše regionální a lokální zkušenosti v České republice mají pozitivní a statisticky významné výsledky, jak potvrzují lékařky Zuzana Šálková a Eva Havlíková. Také Tamtam se od roku 1998 snaží podporovat proces zavedení celoplošného screeningu sluchových vad v České republice, jak se můžete dočíst v článcích Věry Pažourkové, Anny Kučerové a Anny Jiříčkové. Kontinuálně sledujeme, že mezi našimi klienty přibývá dětí, které mají ve čtyřech měsících kvalitní sluchadlo a rodiče, kteří vědí, jak sluch a komunikaci svého dítěte rozvíjet. Bohužel ale registrujeme i rodiče, a není jich málo, kteří o vyšetření sluchu v porodnici vůbec nevědí, nebo naopak vyšetřením projdou, ale netuší, co mají dělat dál. Mnozí ještě ve dvou letech věku dítěte žijí s informací, že jejich dítě je opožděné. Proč nemohou být vyšetřeni novorozenci ve všech porodnicích? Proč nemohou dostat všichni rodiče srovnatelné informace? Proč nemáme v České republice jednotné metodické vedení a národní registr? Bude se systém u nás nějak měnit? Co můžeme pro pozitivní změnu udělat? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v posledním čísle Dětského sluchu a na portálu www.idetskysluch.cz.

Díky mnoha zapáleným (vytrvalým,nadšeným, obětavým) lidem, jmenovitě musím vzpomenout na pana docenta Zdeňka Kabelku, jsme na správné cestě a nikoli jen na jejím začátku. Věřím, že každý krok správným směrem je užitečný a jsem přesvědčena, že dobré věci poslouží i toto číslo Dětského sluchu a veškeré informace na portálu idetskysluch.cz věnované včasné diagnostice.

 

Příjemné a inspirativní čtení vám přeje

Mgr. Jana Fenclová
ředitelka CDS Tamtam o.p.s.

Sociální sítě

Zůstaňte se námi v kontaktu díky našim sociálním sítím! Inspirujte se, ptejte se odborníků!

Facebook
Nejnovější trendy a aktuality
YouTube kanál
Zajímavé reportáže a rozhovory
Partneři
Partneři-2 Partneři-4 cez 4 malý sirda úřad vlády 2
inzerce
Copyright © 2015-2018 Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. se sídlem Hábova 1571/22, 155 00 Praha 5 – Stodůlky IČ: 00499811. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s., zakázáno.