Nadpis článku Další novinky
salkova7

Screeningové vyšetření sluchu na našem oddělení

3.10.2018

Lékařka Zuzana Šálková z neonatologického oddělení Oblastní nemocnice Kolín přibližuje zkušenosti tohoto pracoviště s novorozeneckým screeningem sluchu.

Dovolte, abych se představila. Moje jméno je Zuzana Šálková a pracuji jako lékařka na novorozeneckém oddělení kolínské nemocnice. Moje cesta k našim nejmenším pacientům nebyla tak zcela přímočará. Po promoci, na 2. lékařské fakultě, jsem sice před dvaadvaceti lety nastoupila do stejné kolínské nemocnice, ale nejdříve na oddělení otorinolaryngologie. Práce s dětmi byla pro mě tou nejmilejší, a proto jsem po několika letech, kdy jsem cítila, že pediatrie je tou správnou volbou, přešla na dětské oddělení.  A z atestovaného otorinolaryngologa se stal pediatr, ovšem stále s duší otorinolaryngologa. Cesta na novorozenecké oddělení byla jen přirozeným vývojem mé práce. Vždyť novorozenecké oddělení bylo a je součástí našeho dětského oddělení a tak se věnuji posledních pět let našim nejmenším, miminkům na novorozeneckém oddělení.

Oblastní nemocnice Kolín prošla za posledních několik let řadou rekonstrukcí. Dětské oddělení má od roku 2012 zcela novou budovu, jejíž součástí je i novorozenecká Jednotka intenzivní péče.  Moderní vybavení, včetně přístrojového zabezpečení, nám umožnilo splnění přísných podmínek, a tak máme od ledna 2014 oficiálně status „ Intermediárního centra“. V praxi to znamená zajištění péče i o předčasně narozené novorozence, konkrétně od ukončeného 31. gestačního týdne, se všemi riziky velmi předčasně narozených dětí. Každý rok se počet nově narozených dětí zvyšuje.  V loňském roce se narodilo zatím nejvíce dětí, přesně 1365. Snažíme se našim miminkům dávat tu nejlepší péči. Samozřejmostí je i řada screeningových vyšetření, které postupně rozšiřujeme. Je paradoxem, že u nemocí, které se vyskytují méně často než sluchová vada, je celoplošný screening zaveden.  My jsme od začátku věřili ve smysl tohoto vyšetření – otoakustické emise jsme začali u našich novorozenců vyšetřovat již před deseti lety, konkrétně v březnu 2008.

Měření otoakustických emisí jako první signál

Vyšetření otoakustických emisí nemůže stanovit přesnou závažnost sluchové vady, ale je pro svou jednoduchost ideální pro první vyšetření, které určí, že je buď všechno v pořádku, nebo je signálem, že se sluchem může být problém a je třeba dalších vyšetření. Cílem screeningu sluchu je odhalit sluchovou vadu co nejdříve po narození dítěte, aby bylo možno začít s rehabilitací sluchu pomocí sluchadel co nejdříve, a to ideálně do šestého měsíce věku, případně u neslyšících dětí rehabilitovat sluch pomocí kochleární implantace nejlépe kolem jednoho roku věku dítěte. V takovémto případě lze dosáhnout rehabilitací sluchu nejlepší výsledky, tj. rozvoj řeči, sociální integraci a zařazení dítěte do běžného života. Pokud se screening sluchu neprovádí, zjistí se sluchová vada obyčejně až kolem třetího roku věku a výsledky rehabilitace sluchu a rozvoje řeči jsou výrazně horší.

Každý začátek je těžký

Vzpomenu-li na naše začátky s otoakustickými emisemi, vím, že bez nadšení a víry, že děláme něco, co je smysluplné, bychom neuspěli.  Během této dlouhé doby se změnil počet vyšetřovaných dětí a hlavně způsob koordinace naší práce. První roky jsme vyšetřovali jen rizikové novorozence – hlavně předčasně narozená miminka, novorozence léčené antibiotiky, či pokud z anamnestických údajů byla v rodině diagnostikována sluchová vada. K provedení vyšetření docházela na naše novorozenecké oddělení foniatrická sestra z jiného pracoviště ORL, kde měli jako jedni z prvních přístroj k vyšetření otoakustických emisí.  Zprvu to bylo jednou, později dvakrát v týdnu. Sestřička k nám docházela ve volných chvílích, nad rámec svých pracovních povinností. Nebylo možno žádným kódem vykázat naši práci zdravotním pojišťovnám. Bylo jasné, že takto to není možné dělat donekonečna. Nejvíce nevyhovoval fakt, že se prakticky nebylo možno přizpůsobit individuálním potřebám miminek. Nebylo možno vyšetřovat jednotlivě, dle toho, jestli miminko je zrovna nakojené a klidné, či zrovna v ten daný moment je či není zcela v dobré náladě. Bylo jasné, že bez vlastního přístroje a postupného zaučení našich novorozeneckých sester nebude možné dále rozšiřovat počet vyšetřovaných dětí.  Ovšem chyběl pro nás i jasný následný postup, co s dětmi, které nemají výbavné otoakustické emise? Situace nás velmi trápila, cesta ale byla ještě dlouhá. Samozřejmě byl zprvu problém hlavně finanční, ale se zakoupením vlastního přístroje se situace začala vyjasňovat. Stále jsme věřili, že se vše bude již jen zlepšovat. Snažili jsme se o co nejrychlejší, ale pečlivé zaškolení našeho sesterského personálu. Vždyť nikdo neví lépe, jaký je režim a tedy nejvhodnější doba k vyšetřování, než naše sestřičky. Se zavedením samostatného kódu, který bylo možné vykazovat zdravotním pojišťovnám, jsme od prvního ledna 2013 začali vyšetřovat otoakustické emise u všech našich novorozenců. Pochopitelně jako zavedení každého nového postupu trvalo několik měsíců, než se vše „zaběhlo“, jak bylo potřeba. A tak se každodenní vyšetřování otoakustických emisí stalo nedílnou součástí našeho novorozeneckého oddělení.

Jak a kdy sluch vyšetřujeme a co se děje poté

Prakticky probíhá vyšetření otoakustických emisí na našem novorozeneckém oddělení u miminek druhý či třetí den po porodu. Provádějí ho novorozenecké sestry. Výhodou měření otoakustických emisí přímo na novorozeneckém oddělení je možnost vyšetření během celého dne, tak, jak to nejvíce vyhovuje aktuálnímu stavu na oddělení a hlavně individuálním potřebám novorozenců. Dopředu informujeme maminky o všech prováděných vyšetřeních. Zvláště u nevýbavných otoakustických emisí se snažíme zabránit tomu, aby informace nezpůsobila u rodičů pocit a hlavně beznaděj, že je porucha sluchu jasná. Vysvětlujeme vše podrobně, necháváme místo pro otázky. Pokud jsou otoakustické emise oboustranně či jednostranně nevýbavné, vyšetření opakujeme před propuštěním novorozence z našeho oddělení. Přetrvávají-li nadále otoakustické emise nevýbavné, odesíláme malé pacienty na ORL oddělení naší kolínské nemocnice v horizontu následujících dvou až tří týdnů. Snažili jsme se a dále se i snažíme o to, aby rodiče s dítětem na kontrolní vyšetření skutečně dorazili. Proto před propuštěním znovu rodiče edukujeme. Zavedli jsme i systém následného objednávání našich malých pacientů.  Proto většinou rodiče odcházejí z našeho oddělení s konkrétním termínem, který mají při propuštění již domluvený na ORL ambulanci naší nemocnice a jsou vybaveni kontaktem k případnému přeobjednání termínu ke kontrolním otoakustickým emisím.

Naše spolupráce s ORL oddělením kolínské nemocnice je v tomto případě více než vstřícná. V současnosti máme vyhrazeno třikrát týdně několik hodin jen pro naše malé pacienty.  Ideální je spící miminko, u jednostranně nevýbavných otoakustických emisí se nejdříve kontroluje strana, která je nevýbavná. Z odeslaných pacientů je osmdesát až devadesát procent otoakustických emisí při kontrole na ORL výbavných.  Další vyšetření není potřeba. Jistě je třeba dále vyšetřit oboustranně nevýbavné otoakustické emise. Hlavní otázkou ovšem zůstávají jednostranně nevýbavné otoakustické emise, zda je dále vyšetřovat. Ano, či ne?

Není jednotné doporučení a ani názor mezi ORL odborníky není zcela jednotný. Dle našich zkušeností se velmi často liší i v rámci jednoho ORL pracoviště. Další otázkou je vyšetřování rizikových, hlavně výrazně předčasně narozených dětí. U všech těchto dětí pochopitelně také provádíme otoakustické emise, ale k odhalení eventuálně i retrokochleární vady (pozn. redakce – porucha vnímání zvuku vzniká za hlemýžděm ve sluchovém nervu či dráze) jen otoakustické emise nestačí. Na co bychom ale neměli zapomínat nikdy? Vždy respektovat přání rodičů!

Trocha statistiky

 A nyní bych vám ráda představila celých pět let naší soustavné práce. V období od prvního ledna 2013 do třicátého prvního prosince 2017 se narodilo v kolínské porodnici 6192 dětí, počet vyšetřených dětí byl 6136. Rozdíl tvoří počet dětí, které nebylo možno vyšetřit. Buď proto, že to jejich zdravotní stav v prvních dnech neumožňoval a bylo nutné ev. přeložení na kliniku, ale i miminka, která byla na žádost rodičů časně, již v prvních hodinách života, propuštěna z porodnice. Každý rok diagnostikujeme nejméně jedenkrát těžkou percepční vadu a jedenkrát středně těžkou percepční vadu.

Screening na základě spolupráce a jasných pravidel

Za každým novým počinem je spousta práce, ovšem bez nadšení a hlavně dobrých spolupracovníků se nedá nic nového začít. Snažíme se zjišťovat aktuální informace a předávat je rodičům. Proto jsme se s radostí zapojili do projektu Centra pro dětský sluch Tamtam. Od prvního ledna 2017 je naše novorozenecké oddělení jako jedno ze čtyř porodnic součástí projektu „Systémové zajištění péče o děti se sluchovým postižením v České republice“. V rámci tohoto projektu odcházejí maminky z našeho novorozeneckého oddělení vybaveny „Sluchovou kartou“, hezky graficky zpracovanou skládací kartičkou, s vyplněnými výsledky otoakustických emisí a dalšími podrobnými informacemi o vyšetření sluchu. Tak jak by, i dle nás, měl ideálně algoritmus pro vyšetření sluchu vypadat.  Jistě se tak tímto projektem zvýšilo povědomí o vyšetřování sluchu u malých pacientů, což potvrzují i konkrétnější a častější dotazy rodičů, na které odpovídáme.

Velmi pozitivně v současnosti hodnotíme možnost spolupráce s ORL klinikou Hradec Králové. Od prvního června 2018 jsme oficiálně zařazeni do jejich systému zpracování výsledků otoakustických emisí u novorozenců, s možností další péče o naše malé pacienty.

Pokud má vše dobře fungovat, bude nutné dát jasná pravidla nejen k provádění celoplošného screeningu, ale zároveň následné péče. Tak snad v blízké budoucnosti?

 

Dětská lékařka a neonatoložka MUDr. Zuzana Šálková pracuje na dětském oddělení Oblastní nemocnice Kolín od roku 2005. Začínala na ORL oddělení stejné nemocnice v roce 1996, kde pracovala jako otorinolaryngolog do roku 2001 a následující tři roky intermitentně při mateřské dovolené. Nadále úzce spolupracuje s ORL oddělením. Společně s ním pomáhala zavádět vyšetření otoakustických emisí na novorozeneckém oddělení Oblastní nemocnice v Kolíně v roce 2008.


 

 

Připravila: MUDr. Zuzana Šálková, neonatologické oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Fotografie:  autorka

inzerce
Úvodník

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

je všeobecně známo, že včasná diagnostika je základním předpokladem pro úspěšnou kompenzaci a rehabilitaci sluchové vady a předurčuje tak celkový vývoj dítěte. Proč se tedy stále setkáváme s příběhy rodičů, kteří museli v dlouhém a složitém období, plném nejistoty, pátrat po tom, co vlastně ve vývoji jejich dítěte není v pořádku? Je nutné, aby do života rodičů zasahovaly i tyto pocity? „Těžko se srovnávám hlavně s tím, že jsme na vadu sluchu přišli tak pozdě.Přemýšlím, kolik křivd jsme na něm napáchali, když jsme si mysleli, že zlobí, že neposlouchá, přitom dnes už vím, že kolikrát neslyšel, nerozuměl, nevěděl, co jsme po něm chtěli. S tím se mi těžko smiřuje,“ vysvětluje jedna z maminek, které se redakci časopisu Dětský sluch svěřily se svou složitou rodičovskou zkušeností. Třetí letošní číslo tištěného magazínu Dětský sluch, které vyšlo v polovině září, jsme věnovali právě včasné diagnostice. Část textů z tohoto vydání budeme postupně publikovat i zde na portálu.

Zkušenosti ze zahraničí prokazatelně dokládají efektivitu funkčních národních screeningových systémů v jiných zemích, že i naše regionální a lokální zkušenosti v České republice mají pozitivní a statisticky významné výsledky, jak potvrzují lékařky Zuzana Šálková a Eva Havlíková. Také Tamtam se od roku 1998 snaží podporovat proces zavedení celoplošného screeningu sluchových vad v České republice, jak se můžete dočíst v článcích Věry Pažourkové, Anny Kučerové a Anny Jiříčkové. Kontinuálně sledujeme, že mezi našimi klienty přibývá dětí, které mají ve čtyřech měsících kvalitní sluchadlo a rodiče, kteří vědí, jak sluch a komunikaci svého dítěte rozvíjet. Bohužel ale registrujeme i rodiče, a není jich málo, kteří o vyšetření sluchu v porodnici vůbec nevědí, nebo naopak vyšetřením projdou, ale netuší, co mají dělat dál. Mnozí ještě ve dvou letech věku dítěte žijí s informací, že jejich dítě je opožděné. Proč nemohou být vyšetřeni novorozenci ve všech porodnicích? Proč nemohou dostat všichni rodiče srovnatelné informace? Proč nemáme v České republice jednotné metodické vedení a národní registr? Bude se systém u nás nějak měnit? Co můžeme pro pozitivní změnu udělat? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v posledním čísle Dětského sluchu a na portálu www.idetskysluch.cz.

Díky mnoha zapáleným (vytrvalým,nadšeným, obětavým) lidem, jmenovitě musím vzpomenout na pana docenta Zdeňka Kabelku, jsme na správné cestě a nikoli jen na jejím začátku. Věřím, že každý krok správným směrem je užitečný a jsem přesvědčena, že dobré věci poslouží i toto číslo Dětského sluchu a veškeré informace na portálu idetskysluch.cz věnované včasné diagnostice.

 

Příjemné a inspirativní čtení vám přeje

Mgr. Jana Fenclová
ředitelka CDS Tamtam o.p.s.

Sociální sítě

Zůstaňte se námi v kontaktu díky našim sociálním sítím! Inspirujte se, ptejte se odborníků!

Facebook
Nejnovější trendy a aktuality
YouTube kanál
Zajímavé reportáže a rozhovory
Partneři
Partneři-2 Partneři-4 cez 4 malý sirda úřad vlády 2
inzerce
Copyright © 2015-2018 Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. se sídlem Hábova 1571/22, 155 00 Praha 5 – Stodůlky IČ: 00499811. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s., zakázáno.