Nadpis článku Další novinky
konference

HODNOCENÍ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ DĚTÍ RANÉHO VĚKU S DŮRAZEM NA MEZIOBOROVOU SPOLUPRÁCI

30.5.2017

Tento odborný článek je věnován problematice hodnocení sluchového vnímání dětí raného věku s postižením sluchu.

   V první části se nachází teoretická východiska k vývoji komunikace dítěte se sluchovým postižením a charakterizovány jsou nástroje pro hodnocení sluchového vnímání v podobě dotazníků pro rodiče. V jeho druhé části jsou prezentovány výsledky výzkumu, který má smíšený charakter. Na základě dotazníkového šetření a rozhovorů s klinickými logopedy, poradci rané péče a speciálními pedagogy, byly analyzovány nástroje užívané při hodnocení sluchového vnímání dětí s postižením sluchu ve věku 0-36 měsíců v ČR. Dále jsou prezentovány případové studie, kde byly využity vybrané dotazníky IT-MAIS a LittlEARS ve službě rané péče, kterou Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. poskytuje rodinám dětí se sluchovým postižením v ČR.

Význam včasného odhalení sluchové vady a budování funkční komunikace

   Ze statistik vyplývá, že se průměrně na každých 1000 novorozených dětí narodí 1 – 2 děti s poruchou sluchu, z toho přibližně polovina s velmi těžkou sluchovou vadou až hluchotou (Fortnum, Summerfield, Marshall, Davis & Bamford, 2001, Watkin & Baldwin, 2011 aj.). Celkový vývoj dítěte nejvíce omezují vrozené nebo prelingválně vzniklé percepční vady. Odhalit sluchovou vadu u dítěte lze díky současným vyšetřovacím technikám již ve velmi raném věku. V České republice je v současné době proces vyšetření sluchu u novorozenců pomocí OAE definován Metodickým pokynem provádění screeningu sluchu u novorozenců (Věstník MZ ČR, částka 7, 2012). Díky tomuto dokumentu již většina porodnic vyšetření sluchu provádí u všech narozených dětí, nejen u rizikových dětí, jako tomu bylo před zajištěním platnosti zmiňovaného pokynu. Bez screeningového vyšetření sluchu u novorozenců bývá sluchová vada dítěte zjištěna průměrně mezi 2. - 4. rokem dítěte (Komínek, Havlíková, Poláčková, Zeleník, Kabelka, 2012). Rozdíl mezi dětmi se sluchovou vadou, které tvoří naši cílovou skupinu, a dětmi slyšícími, je tak v prvním roce života téměř nepostřehnutelný. Obecně tedy platí, že čím dříve je postižení sluchu zjištěno a dítěti poskytnuta adekvátní péče v oblasti budování funkční komunikace, tím menší škody vznikají ve vývoji jeho osobnosti. Neboť dopad, jaký má hluchota na komunikaci, se často označuje za hlavní příčinu emočních poruch a odlišností v chování neslyšících. Dochází k nim zejména tehdy, když je dítě v komunikaci se svými nejbližšími opakovaně frustrováno (Horáková, 2012). Narodí-li se neslyšící dítě slyšícím rodičům, což je z 90% pravděpodobné (srov. Leonhardt, 2001, Mitchell a Karchmer, 2004 aj.), ti si z počátku nemusí uvědomovat, že budou-li na své dítě pouze mluvit, to je nemusí vůbec slyšet. U slyšícího dítěte je situace přirozeně daleko jednodušší, pomocí sluchu je mu zajištěn nepřetržitý kontakt s okolím.

   V případě odhalení sluchové vady u dítěte, jsou zvažovány další možnosti a postupy péče. Aby se mohla vyvíjet centra sluchu v mozku, potřebují podle nejnovějších otoneurologických výzkumů trvalý přístup k jasnému a úplnému zvuku (Spencer, Marschark, 2010. Včasným přidělením sluchadel nebo voperováním kochleárního implantátu se tak podaří stimulovat specifické oblasti mozku, které ještě nebyly reorganizovány a mají ještě zachovanou sluchovou kapacitu. Včasná kompenzace tak synchronizuje mozkovou aktivitu v kortikálních vrstvách (Kabelka, srov. Lejska a kol., 2009). Toto citlivé období je nazýváno jako období senzitivní vývojové periody. Jedná se o raný věk dítěte, je tedy zřejmé, že je časově velmi omezené. Indikace vhodných kompenzačních pomůcek je tedy nezbytným předpokladem pro stimulaci sluchových drah a následný rozvoj mluvené řeči u dítěte.

Raná péče pro rodiny s dětmi se sluchovým postižením

   Je zřejmé, že narození dítěte s postižením je jednou z nejtěžších životních situací, která může člověka potkat. Je to zkouška, na kterou rodiče nejsou, a ani nemohou být připraveni. Podle NCHAM centra v USA (National Center for Hearing Assessment and Management – Utah State University) rodiče dětí, u nichž byla vada sluchu potvrzena ve velmi raném věku, prokazovali lepší schopnost vyrovnat se s diagnózou a pružněji reagovat při hledání řešení, ovšem za předpokladu, že jim byla nabídnuta adekvátní péče v podobě služeb rané péče a poradenských center. (Horáková, 2012).

   Služba rané péče pro rodiny s dětmi se sluchovým postižením je v České republice poskytována dle zákona č.108/2006 Sb. O sociálních službách. Mohou ji využít rodiče dětí se sluchovým či kombinovaným postižením od narození maximálně do sedmi let věku dítěte. Raná péče je poskytována terénní formou v domácím prostředí rodiny. Je zaměřena na podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby a na podporu celé rodiny. Registrovaným poskytovatelem terénní služby rané péče pro rodiny dětí se sluchovým a kombinovaným postižením s působností po celé České republice je Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. (www.detskysluch.cz).

   Zásadním momentem individuálního plánování služby rané péče je tzv. vstupní konzultace. Jejím záměrem je zjišťování potřeb rodiny, jejich přání a očekávání od služby rané péče, ale především hodnocení aktuální vývojové úrovně dítěte, při které je využíván komplex nástrojů a technik pro hodnocení sluchového vnímání a komunikačních schopností dítěte (tzv. diagnostický balíček). Nejčastěji využívanou je metoda VPA (vizuálně podporovaná audiometrie), kterou provádí poradce rané péče. Ta je doplněna sledováním reakcí dítěte na oblíbenou znělku o různé intenzitě a Lingovými zvuky. U starších dětí lze provést orientační tónovou audiometrii, případně využít percepční listy. Ze vstupní konzultace je zpracována zpráva, kterou rodiče mohou předat ošetřujícímu foniatrovi. Ten k hodnocení sluchového vnímání dítěte poradci rané péče přihlíží při dalším zpřesňování diagnostiky sluchového postižení a nastavování kompenzační pomůcky. Po vstupní konzultaci poradce rané péče s rodiči vypracovává individuální plán, zakázkou většiny rodičů je mimo jiné právě sledování sluchového vývoje dítěte a vývoje jeho komunikačních schopností. Pro dlouhodobé sledování vývoje dítěte v oblasti sluchového vnímání a komunikace se nejčastěji využívají tzv. “integrované vývojové škály“, jedná se o Jednotná měřítka vývoje vytvořená společností Cochlear Ltd. (Czech translation of Integrated Scales of Development from Listen Learn and Talk. N34335F ISS1 APR10 CZ), dále „IVŠ".

ilustrační foto/Shutterstock

Prezentace výsledků výzkumného šetření zaměřeného na hodnocení sluchového vnímání u dětí s postižením sluchu raného věku

   Hodnocení úrovně sluchové percepce a vývoje řeči u dětí s postižením sluchu mladších tří let je velmi obtížné, protože úkoly, které poskytují informace o výkonu dítěte (např. ukazování na obrázek, opakování slov apod.), nejsou vhodné pro děti tak nízké věkové kategorie. Jejich vývojová úroveň brání formálnímu způsobu testování, proto jsou využívány zejména nepřímé metody hodnocení, např. již výše zmiňované dotazníky pro rodiče. Rodina hraje v oblasti jazykového vývoje dítěte klíčovou roli a práce s vývojovými škálami a dotazníky jí může velmi usnadnit orientovat se v dalších fázích vývoje dítěte a pomoci jim směřovat ho k vytyčenému cíli. Nejen z tohoto důvodu se průběžné hodnocení jazykových a sociálních dovedností dětí se sluchovým postižením jeví jako velmi přínosné a mělo by být vnímáno jako nezbytná součást speciálněpedagogické péče. Rozhodli jsme se zaměřit se na analýzu současného stavu a zjistit, jaké zkušenosti mají kliničtí logopedi, speciální pedagogové a poradci rané péče v oblasti hodnocení sluchového vnímání dětí raného věku s postižením sluchu. Zajímali jsme se o to, jaké konkrétní nástroje pro hodnocení využívají a zda a do jaké míry jsou seznámeni s vybranými zahraničními materiály (Horáková, 2017).

   S ohledem na výše charakterizovaná specifika zkoumaného problému a formulované výzkumné cíle jsme se rozhodli koncipovat šetření na platformě smíšeného designu, resp. smíšené metody (mixed methods) (Creswell & Plano Clarck 2007). Pro naše potřeby jsme zvolili kombinaci výzkumných technik dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumu se zúčastnilo 60 respondentů z celé ČR, jejichž délka praxe byla v rozsahu min. 5 let až více než 20 let.

   Jak vyplývá z níže uvedeného grafu č. 1, více než polovina respondentů nepovažuje současnou nabídku nástrojů pro hodnocení za dostačující. Skupina 15% respondentů hodnotí stávající nabídku materiálů pro hodnocení jako dostačující, přibližně stejně početná skupina (16%) respondentů uvádí, že materiálů pro hodnocení sluchového vnímání je sice dostatek, avšak ne pro skupinu dětí s postižením sluchu. Zbývajících 10% respondentů zvolilo možnost odpovědět jinak a uvedlo, že si vytváří vlastní materiály, příp. si sami pro vlastní potřebu překládají zahraniční testy.

Graf č. 1 Dostatečnost a využitelnost nástrojů pro hodnocení sluchového vnímání dětí s postižením sluchu raného věku. (N = 60)


   Z důvodu nedostačující nabídky nástrojů pro hodnocení sluchového vnímání jsme se v rámci dlouhodobé spolupráce Katedry speciální pedagogiky PdF MU v Brně a Centra pro dětský sluch Tamtam rozhodli v praxi ověřit dva vybrané zahraniční nástroje pro hodnocení sluchového vnímání (IT-MAIS a LittlEARS).

   Česká adaptace Škály pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batolat IT-MAIS (Infant-Toddler Meaningful Auditory Integration Scale, Adaptaci IT-MAIS dotazníku do českého jazyka provedla Radka Horáková se svolením společnosti Advanced Bionics. Originální verze dotazníku je dostupná na: https://www.advancedbionics.com/content/dam/ab/Global/en_ce/documents/libraries/AssessmentTools/AB_IT-MAIS_Resource.pdf. Česká verze dotazníku IT-MAIS je k dispozici na: http://www.sluchadlaprozivot.cz/files/028-m354-45-it-mais-resource-brochure-czech-preview.pdf. )  je modifikací Škály pro posouzení sluchového vnímání (MAIS). Jedná se o strukturovaný dotazník pro rodiče, který je navržen tak, aby posuzoval spontánní reakce dítěte na zvuky v přirozeném každodenním prostředí. Hodnocení reakcí dítěte je prováděno na základě informací poskytnutých rodiči dítěte, kteří odpovídají na 10 otázek. Ty jsou koncipovány tak, aby hodnotily tři hlavní oblasti: 1.) vokalizaci dítěte, 2.) pohotovost dítěte reagovat na zvuky a upozorňovat na ně, 3.) schopnost dítěte rozpoznat a rozlišit zvuk/resp. schopnost dítěte přiřadit význam ke zdroji zvuku. Optimální je, když je dotazník administrován odborníkem, který rodiče vyzývá k uvádění konkrétních příkladů, jež by prokazovaly požadované schopnosti dítěte v oblasti sluchového vnímání. Testová baterie LittlEARS (V současné době probíhá jednání se společností MED-EL o distribuci dotazníku LittlEARS a dalších součástí této testové baterie v českém jazyce.) hodnotí sluchový vývoj a vývoj rané řečové produkce dětí s postižením sluchu. Tato baterie zahrnuje dotazník pro rodiče a také nástroje selektivního pozorování dítěte odborníky. Dotazník pro rodiče je navržený k hodnocení reakcí na zvuk a chování dítěte s KI nebo sluchadly v prvních dvou letech života. Monitoruje se preverbální sluchový vývoj během prvních dvou let života v přirozeném prostředí s ohledem na recepci, porozumění a adekvátní reakci na zvuk, hlasovou a slovní produkci na zvukové (jazykové) podněty. Dotazník se skládá z třiceti pěti otázek, které na sebe navazují dle vývojových hledisek a na něž rodiče uvádějí jednoduchou odpověď v podobě ANO x NE, podle toho, zda dítě reaguje dle požadované instrukce.

   V časovém období leden 2015 - říjen 2016 probíhal proces ověřování uvedených nástrojů. Na základě získaných informací uvádíme tři následující případové studie, z nichž je zřejmé, že upřednostněn byl dotazník LittlEARS.

Případové studie

Chlapec A, 28 měsíců, oboustranná kochleární implantace

   Z pohledu postupu diagnostického procesu se jedná o ukázkový případ. Chlapci bylo v porodnici opakovaně provedeno screeningové vyšetření sluchu OAE s výsledkem nevýbavné, Vyšetření bylo opakováno v 1.,2. a 3. měsíci věku, opět s nevýbavným výsledkem. Ve 4. měsíci proběhlo BERA vyšetření – zjištěna oboustranná hluchota. V 5 měsících přidělena sluchadla, která nepřinášela kýžený efekt. Bylo potvrzeno genetické postižení sluchu – mutace genu Connexin 26. Rodiče se v 6 měsících věku dítěte zapojili do programu kochleární implantace. Dítě bylo oboustranně implantováno ve 12 měsících. Ve 14 měsících proběhlo zapojení procesorů. V současné době uběhlo 14 měsíců od zapojení procesorů.

   V rodině probíhá pravidelné hodnocení sluchového a řečového vývoje dítěte dle Integrovaných vývojových škál (dále IVŠ). Chlapec již po 6 měsících od zapojení implantátů vykazoval výsledky nad svým sluchovým věkem (dále SV). V 7 měsících SV používal aktivně 50 slov. V 9 měsících SV (22 měsících věku kalendářního) byl dle IVŠ na úrovni 16-18 měsíčního dítěte. Z tohoto hodnocení vyplývá, že dítě je dobrým uživatelem kompenzační pomůcky a začíná srovnávat svůj SV s věkem kalendářním.

   Bylo použito také hodnocení dotazníkem LittlEARS. První hodnocení proběhlo v sedmi měsících SV, chlapec se pohyboval v nadprůměrných hodnotách. Druhé hodnocení proběhlo v desíti měsících SV, byl vidět pokrok, opět v hodnotách nadprůměru, chlapec splnil 34 bodů z celkových 36. Dotazník již nebyl opakovaně použit.

   U chlapce A můžeme sledovat optimální rozvoj sluchového vnímání i řečových schopností, dítě 14 měsíců po zapojení implantátů začíná dorovnávat svůj kalendářní věk. Kompenzace je pro dítě přínosem. Velkou roli v diagnostice sluchové vady, přidělování pomůcky a následné rehabilitaci, hrála aktivní rodina, která byla koordinátorem celého procesu.

Dívka B, 32 měsíců, kandidát na oboustrannou kochleární implantaci, v současné době kompenzována sluchadly oboustranně.

    Dívce B bylo v porodnici provedeno screeningové vyšetření sluchu OAE s výsledkem vpravo nevýbavné, vlevo výbavné. Při rescreeningu v 1,5 měsíci byly OAE oboustranně nevýbavné. Dívka byla ve 4 měsících odeslána na vyšetření BERA s výsledkem oboustranně bez odpovědi na 90dB. Dívce byla v 7 měsících přidělena sluchadla, dítě však ani po 3 měsících nevykazovalo změny v reakcích. Reakce na zvuky byly stejné se sluchadly i bez nich. Rodiče nebyli spokojeni s průběhem nastavování sluchadel a změnili ošetřujícího foniatra, ten doporučil výkonnější sluchadla, která má dívka od 12 měsíců, původní sluchadla byla špatně nastavena a nevyhovovala sluchovým ztrátám dítěte. Nová sluchadla byla pro dívku větším přínosem než sluchadla původní, avšak ani výsledky s novými sluchadly neodpovídaly předpokladům k dostatečné sluchové rehabilitaci a následnému rozvoji řeči. S rodiči byly pokroky pravidelně konzultovány, proběhly rozhovory o kochleární implantaci, rodiče toto velmi zvažovali a upínali se na fakt, že kompenzace sluchadly bude dostatečná.

   Sluchový i řečový rozvoj dítěte byl pravidelně hodnocen dle IVŠ, kde dítě nedosahovalo výsledků pro daný SV. Ve 12 měsících SV (ve 23 měsících kalendářního věku) dítě odpovídalo 7-9 měsícům SV.

   Dle hodnocení dotazníkem LittlEARS dítě ve 12 měsících SV splňovalo 15b, což je oblast podprůměru. Po opakovaném vyhodnocení v 15 měsících SV však dítě vykazovalo pouze 8b, došlo k rapidnímu zhoršení, které ze subjektivního pozorování popisovali také rodiče. Na základně vyhodnocení sluchového vnímání a viditelné regrese rodiče kontaktovali implantační centrum, nyní je dívka B kandidátem na oboustrannou kochelární implantaci, která je naplánovaná ve 33 měsíci věku dítěte.

Chlapec C, 37 měsíců, oboustranná kompenzace sluchadly

   Chlapci C byl v 6 týdnech proveden screening sluchu OAE s nevýbavným výsledkem. Následně byl třikrát proveden rescreening se stejným výsledkem. Dítě bylo odesláno na vyšetření BERA, které odhalilo středně těžkou nedoslýchavost. Chlapci byla 14 měsících přidělena sluchadla. Z pozorování rodičů i poradkyně, která do rodiny dojížděla, nebyly se sluchadly patrné žádné posuny. Přínos kompenzační pomůcky po 9 měsících užívání byl ověřen také vyšetřovací metodou VPA na pracovišti Centra pro dětský sluch Tamtam, o.p.s, kdy výsledky se sluchadly i bez sluchadel byly totožné. Rodina žádala o ošetřujícího foniatra o přenastavení sluchadel, spolupráce s foniatrem však neprobíhala ideálně. Rodina se rozhodla pro změnu foniatrického pracoviště. Nový foniatr změnil nastavení sluchadel, u chlapce bylo viditelně lepší přijetí sluchadel a také posun ve sluchovém i řečovém vývoji. Chlapci bylo po novém nastavení sluchadel pravidelně opakováno vyšetření VPA, výsledky se sluchadly byly mnohem příznivější, ukazoval se pozitivní efekt kompenzace. Dítě bylo tedy správně kompenzováno až ve 23 měsících věku. Kolem 30 měsíce začala rodina i poradkyně pozorovat nápadnosti v chování, u dítěte v současné době probíhá psychologická diagnostika k podezření na pervazivní vývojovou poruchu.

   Při hodnocení sluchového a řečového vývoje u chlapce pracovník využíval IVŠ, chlapec se ve 24 SV (38 kalendářního věku) pohyboval na škále 15-18 měsíců. Výsledky IVŠ poukazují na opoždění ve vývoji vzhledem ke SV o 6-9 měsíců, vzhledem ke kalendářnímu věku se opoždění ještě více prohlubuje. Výsledky IVŠ přikládáme tomu, že sluchadla byla správně nastavena až v pozdějším věku, ale také faktu podezření na jiné postižení.

   U chlapce bylo opakovaně provedeno také dotazníkové šetření LittlEARS. Poradkyně prováděla toto šetření v počátcích ověřování daného dotazníku. Při prvním vyhodnocení ve 20 měsících SV chlapec dosáhl 30b, pohyboval se tedy v oblasti blížící se průměru. Při druhém hodnocení ve 24 měsících chlapec dle odpovědí matky získal 35b, což je hranice průměru.  

   Při srovnání výsledků IVŠ a LittlEARS můžeme pozorovat výrazný nesoulad výsledků. V IVŠ sluchový a řečový vývoj dítěte neodpovídá sluchovému věku, dítě ani nedorovnává svůj kalendářní věk, kdežto dle výsledků v LittlEARS sluchový vývoj dítěte při prvním hodnocení odpovídá sluchovému věku, při druhém hodnocení je výsledek ještě pozitivnější. Tento příklad uvádíme jako příklad možného faktoru nezkušenosti examinátora a nedostatečného ověřování informací od rodiče.

Závěrečné shrnutí

   Z uvedených výsledků šetření je zřejmé, že nejčastěji užívaným nástrojem pro hodnocení sluchového vnímání dětí raného věku pracovníky Centra pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. jsou Integrované vývojové škály a dotazník LittlEARS. Přínos dotazníku IT-MAIS lze spatřovat v možnosti průběžně monitorovat vývoj sluchového vnímání dítěte raného věku, avšak jeho administrace je dle oslovené skupiny respondentů časově velmi náročná. Stejně tak interpretaci získaných dat lze v některých částech považovat za diskutabilní, neboť některé otázky na sebe z vývojového hlediska nenavazují. Také se objevuje kritika, že dotazník IT-MAIS neprošel přísnou psychometrickou analýzou (Schubert, 2013). Prozatím je tento materiál v zahraničí standardně využíván v rámci diagnostického procesu před a po kochleární implantaci, avšak oslovená skupina poradkyň rané péče se na základě výše uvedených poznatků rozhodla dotazník IT-MAIS nevyužívat. Pouze vybrané otázky tohoto dotazníku upravily a využily v interním materiálu rané péče (konkrétně v rámci vstupního dotazníku pro rodiče). Také rodiče dětí, kteří se zapojili do procesu ověřování využití tohoto materiálu u nás, uvedli, že diskuze nad vybranými položkami v dotazníku je přiměla zařadit nové činnosti vedoucí k rozvoji sluchového vnímání u jejich dětí.

   Co se týká dotazníku LittlEARS, za velkou výhodu považuje oslovená skupina respondentů jeho rychlou administraci, srozumitelnost otázek pro administrátora i rodiče a uvedení konkrétních příkladů možného chování dítěte. Při interpretaci výsledků pak oceňovali jasné vyhodnocení a vizuální zpracování výsledků v grafu, do kterého je možné doplňovat výsledky z dalších hodnocení a průběžně tak monitorovat vývoj dítěte v oblasti sluchového vnímání a komunikačních schopností, či jeho regres.

   Dotazník LittlEARS reflektuje sluchové vnímání a receptivní schopnosti dítěte, ovšem Integrované vývojové škály zkoumají, mimo sluchové vnímání a receptivní složku řeči, také její expresivní složku a vlastní hlasové projevy dítěte. Proto poradci rané péče využívají kombinaci obou diagnostických nástrojů, které doplňují i jinými administrativními listy, jejichž užití je zaměřeno na hodnocení pasivní a aktivní slovní zásoby v mluveném jazyce i zásoby v českém znakovém jazyce.

   Nelze zpochybnit fakt, že nástroje pro hodnocení sluchového vnímání dětí raného věku, které jsou založené na dotazování rodičů popisujících projevy dítěte v přirozeném prostředí, mají nezastupitelné místo v celém procesu diagnostiky a navazující péče o skupinu dětí s tímto smyslovým postižením.


Příspěvek byl prezentován na II. mezinárodní vědecko odborné konferenci Včasná intervencia – Raná péče - Early Intervention na Fakultě zdravotníctva a sociálnej práce Trnavské univerzity v Trnavě (10 - 11. 11. 2016)

Autorky:  Radka Horáková (Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta MU Brno) , Alena Fabíková (Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s ), Anna Kučerová (Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s )

Foto: Shutterstock

 

Seznam citované literatury:

CRESWELL, J. W., & PLANO CLARK, V. L. Designing and conducting mixed methods research. London: Sage, 2007.

FORTNUM, H. M., SUMMERFIELD, A. Q., MARSHALL, D. H. & BAMFORD, J. M. Prevalence of permanent childhood hearing impairment in the United Kingdom and implications for universal neonatal hearing screening: Questionnaire based ascertainment study. BMJ (Clinical Research Ed.), 2001, 323 (7312), s. 536 - 540.

HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení – úvod do surdopedie. Praha: Portál, 2012.

HORÁKOVÁ, R. Sluchové vnímání dětí raného věku s postižením sluchu: funkční hodnocení. Brno: MSD, 2017.

LEONHARDT, A. Úvod do pedagogiky sluchovo postihnutých. Bratislava: Sapientia, 2012.

MITCHELL, R. E., KACHMER, M. A. Chasing the mythical ten percent: Parental hearing status of deaf and hard of hearing students in the United States. Sing Language Studies, 2007, 4(2), s. 138 - 163.

SPENCER, P., E., MARSCHARK, M. Evidence - based practice in education deaf and hard of hearing students. Oxford Universtiy Press, 2010.

WATKIN, P. M. & BALDWIN, M. Identifying deafness in early childhood: Requirements after the newborn hearing screen. Archives of Disease inf Childhood, 2011, 96(1), s. 62 - 66.

 

Internetové zdroje:

KABELKA, Z. Souhrn názorů a nových objevů na plasticitu mozkové kůry ve vztahu k těžké poruše sluchu. [online]. Dostupné na World Wide Web: http://mefanet-motol.cuni.cz/download.php?fi d=53

KOMÍNEK, P., HAVLÍKOVÁ, E., POLÁČKOVÁ, R., ZELENÍK, K., KABELKA, Z., 2012 [online]. Screening sluchu novorozenců - jaká je role dětských lékařů? Dostupné na World Wide Web: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2012/05/09.pdf.

LEJSKA, M. a kol., 2009 [online]. Úskalí korekce sluchové vady u nejmenších dětí. Prezentace na konferenci XX. celostátních foniatrických dnů E. Sedláčkové a 7. česko-slovenském foniatrickém kongresu, Liberec, 1.- 3. 10. 2009. Dostupné na World Wide Web: http://www.audiofon.cz/odborna-cinnost-pracoviste/prednasky.html?start=20

SCHUBERT, A., 2011 [online]. Examining the validity and reliability of the Infant-Toddler Meaningful Auditory Integration Scales (IT-MAIS) via Rasch analysis. Dostupné na World Wide Web: http://etd.lsu.edu/docs/available/etd-04092013-200636/unrestricted/schubert_thesis.pdf.

 

inzerce
Úvodník

Vážení rodiče, milí kolegové, vážení čtenáři,

ve své praxi se stále častěji setkáváme s rodiči předčasně narozených dětí, kteří ve své náročné situaci mohou zažívat, mimo jiné, i stres a bolest z informace, že jejich dítě má špatný sluch. Období, kdy je sluch dítěte diagnostikován, může být různě dlouhé a může mít velmi odlišný průběh.Od prvotních velmi špatných výsledků z vyšetření až po pozitivní informaci, že sluch dítěte je zcela v pořádku nebo jde jen o lehčí sluchovou vadu, ale i potvrzení přítomnosti sluchové vady, kterou je třeba kompenzovat. Sdělená informace dává rodičům možnost reagovat, něco dělat, něco zajistit, něco svému dítěti dát, třeba to, že mu přizpůsobí svůj komunikační projev. Dlouhodobě hledáme cesty, jak rodičům prožívání prvotní nejistoty usnadnit, jak rodinu v náročném období podpořit. Jednou z cest je předání dostatečného množství informací od lékařů, dalších odborníků i od rodičů s podobnými zkušenostmi. Odborný magazín Dětský sluch a informační portál www.idetskyluch.cz  přinášejí rodičům, ty nejpodstatnější a nejaktuálnější informace, týkající se sluchového postižení a jeho kompenzace, představují dostupné služby, rady odborníků či kontakty na ověřené lékaře. Věříme, že náš odborný magazín přispěje k lepší orientaci v problematice a napomůže rodičům, aby si mohli své děťátko užívat, bez negativních projevů jeho postižení.



Mgr. Jana Fenclová
ředitelka CDS Tamtam o.p.s.

Sociální sítě

Zůstaňte se námi v kontaktu díky našim sociálním sítím! Inspirujte se, ptejte se odborníků!

Facebook
Nejnovější trendy a aktuality
YouTube kanál
Zajímavé reportáže a rozhovory
Partneři
Partneři-1 Partneři-2 Partneři-3 Partneři-4 cez 4 malý sirda
inzerce
Copyright © 2015-2017 Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. se sídlem Hábova 1571/22, 155 00 Praha 5 – Stodůlky IČ: 00499811. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s., zakázáno.